Operace tankování letadel, stejně jako vypouštění paliva z nádrží, mají kritický význam z hlediska bezpečnosti a nákladů spojených s odstávkou letadla. Tankování moderních civilních a vojenských letadel probíhá nejčastěji tlakovou metodou, kdy je hadice s odpovídajícím spojem těsně připojena k nádrži (malá letadla mohou být tankována netlakově plnicí pistolí přes plnicí hrdlo nádrže). K tankování se používají cisterny – distributory, vybavené čerpadly, filtry, měřicími systémy a hadicemi. Velká letiště jsou vybavena podzemními palivovými potrubími, která dopravují palivo k hydrantu ve studni na povrchu letiště. Tankování se provádí pomocí agregátu – distributoru, který je jednou hadicí připojen k podzemnímu hydrantu a druhou k nádrži letadla. Často jsou hadice navinuty na speciálních bubnech. Používají se také zvedací plošiny. Hadice pro tlakové tankování používané na letištích musí bezpodmínečně splňovat požadavky uvedené v normách, které jsou přísnější než pro standardní průmyslové hadice na palivo. Tyto hadice se vyznačují mimo jiné vysokým pracovním tlakem 20 bar, vysokou odolností vůči leteckému palivu, neovlivňují čistotu paliva a mají odpovídající odolnost vůči oděru, stárnutí, zalomení nebo delaminaci – oddělení vrstev hadice. Základním požadavkem jsou také elektrické vlastnosti – bezpečné rozptylování elektrostatických nábojů, dosažené pomocí antistatické, vodivé pryžové vnější vrstvy nebo vestavěnými měděnými vodiči. Koncovky pro hadice na tankování se nejčastěji montují pomocí hliníkových skořepinových objímek a všechny hotové hadice podléhají tlakové zkoušce a měření elektrického odporu.